Budova Muzea II. světové války je označováno jako odvážná vize s mezinárodním významem. Je to výrazná ikona, která porušuje historickou tematiku hluboko zakořeněnou v Polsku. V dynamicky se vztyčující nakloněné hmotě se nachází muzeum. Jako místo připomínající historii je novým symbolem tragické minulosti, živé historické paměti a také horizontu budoucnosti. Autoři architektonického projektu pojmenovali budovu jako mlčící stavbu, která by měla u návštěvníků vyvolat hluboké reflexe.

Budova Muzea II. světové války je označováno jako odvážná vize s mezinárodním významem. Je to výrazná ikona, která porušuje historickou tematiku hluboko zakořeněnou v Polsku. V dynamicky se vztyčující nakloněné hmotě se nachází muzeum. Jako místo připomínající historii je novým symbolem tragické minulosti, živé historické paměti a také horizontu budoucnosti. Autoři architektonického projektu pojmenovali budovu jako mlčící stavbu, která by měla u návštěvníků vyvolat hluboké reflexe.

Muzeum II. světové války vzniklo v Gdaňsku na náměstí Władysława Bartoszewskiego, blízko historického centra města. Ze západní strany se dotýká Kanálu Raduni a z jižní strany je otevřeno na široké panorama řeky Motławy. V současnosti jsou to spíše okrajové části starého Gdaňska, ale zanedlouho zde vznikne centrum moderní čtvrti, umístěné na bývalém území loděnice. Sídlo Muzea se nachází také v symbolickém architektonickém prostoru tvořícím památkové území – 200 m od historické budovy Polské pošty a 3 km vodní cestou od poloostrova Westerplatte. Výstavba objektu začala v září 2012 a byla ukončena v březnu 2017. Celková plocha tohoto osmipodlažního objektu čítá 58 000 m² a užitná plochá 23 000 m². Samotný areál Muzea zaujímá území 1 700 m². Jeho projekt vznikl v gdyňském architektonickém ateliéru „Kwadrat“ a generálním dodavatelem byly společnosti Hochtief Polska a Warbud.

Nakloněná hmota

Budova v návaznosti na ikonické panorama Gdaňska, plné loděničních jeřábů a kostelních věží, spojuje tradiční prostor města s muzejním objektem v současném měřítku. Symbolickým vyjádřením vazeb minulosti čili války se současností a budoucností je prostorové rozdělení Muzea na tři zóny: minulost, která je ukrytá v podzemí budovy, současnost, která je k vidění na otevřeném prostranství okolo Muzea, a budoucnost, která je vyjádřena pomocí dominanty s vyhlídkovým místem. Daniel Libeskind, jeden z nejproslulejších architektů, autor mj. Židovského muzea v Berlíně, mluvil o hmotě budovy takto – Řečeno architektonickým jazykem, projekt vypráví o tragédii minulosti, životnosti současnosti, a zároveň ukazuje horizont budoucnosti. Tvoří široké, nevšední otevření minulosti města na jeho budoucnost. V návaznosti na ikonické panorama Gdaňska s loděničními jeřáby a kostelními věžemi budova spojuje tradiční prostranství města, jejich dělení, materiály a barvy s muzeem na míru 21. století.

Nadzemní část budovy tvoří osm podlaží ve tvaru nakloněné věže vysoké přes 40 m a tvarem připomínajícím hranol s lichoběžníkovou základnou (největší naklonění stěny činí 56 stupňů). Jedna ze stěn věže je zcela prosklená a ostatní jsou obloženy charakteristickým červeným obkladem. Ve věži se nachází mimo jiné knihovna, výukové sály, kavárna a restaurace s výhledem na panorama města.

Budova má také šest podzemních podlaží, kde se v hloubce 14 m nachází stálá expozice, pro kterou bylo určeno 5 000 m², což ji činí jednou z největších expozic, které vystavují historická muzea na celém světě. Expozice má inovativním způsobem ukazovat II. světovou válku viděnou očima velkých politiků i obyčejných lidí. Kromě stálé expozice zde najdeme také asi 1 000 m² dočasných expozic. Celek doplňuje prostranství obklopující budovu, které se má nadobro stát místem pro plenérové akce.

ALUPROF ve službě historie

V budově Muzea II. světové války byly použity speciálně připravené fasády systému MB-SR60N firmy ALUPROF, které tvoří základ pro mnoho fasádních konstrukcí, kde důležitým prvkem je způsob montáže fasády na budovu. V případě této hmoty byla fasáda namontována na ocelovou táhlovou podkonstrukci – Budova je charakteristická velkým nakloněním. Díky vytvoření speciálního upevňovacího systému byla možná kompenzace kolmého (11 mm) a rovnoběžného (7 mm) přemístění k rovině stěny – vysvětluje Bożena Ryszka, marketingová manažerka ve firmě ALUPROF.

Hliníkové profily s vhodnou pevností použité ve fasádě MB-SR60N umožňují přístup maximálního množství světla dopadajícího shora do vnitřku budovy. Toto řešení poskytuje mnoho možností v rámci utváření prostorových konstrukcí: konstrukce spojek sloupek/příčka umožňuje provést spoje s širokým rozsahem úhlů, čili dovoluje použití skel s různými tvary – lichoběžníkovými nebo trojúhelníkovými. Kromě toho Institut stavební techniky potvrdil ve vydané klasifikaci pro systém MB-SR60N jeho velmi dobré technické parametry: propustnost vzduchu třída AE 1200 Pa, vodotěsnost třída RE 1200 Pa a odolnost proti zatížení větrem 2800 Pa (bezpečnostní zkouška 4200 Pa).